• slide-1Náš tým Vás vítá
    v nově zařízené
    a vybavené klinice.
  • slide-2Pod vedením MVDr. Jana Máry
    s 30 letou praxí v oboru.
  • slide-3V prostorách ordinace máme i salon pro psy.
  • slide-4Bezbariérový přístup.
  • slide-5Ke každému zvířátku
    přistupujeme individuálně.
  • slide-6Rentgenujeme co
    nejšetrněji - digitálně
  • slide-7Vstupní klinické
    vyšetření zdarma.

Blechy a co na ně

Kdo by neznal blechu? Slyšel o ní každý a mnoho lidí mělo příležitost setkat se s ní na svém psovi nebo kočce. Blecha je nejčastější zevní parazit těchto zvířat.

Existuje mnoho druhů blech. V Česku se ale na psech a kočkách setkáváme především s jedním z nich, a to s blechou kočičí. A to i na psech, bez ohledu na jméno. Blecha psí je o mnoho vzácnější. Občas na psovi nebo kočce saje i blecha obecná (nejraději žije na lidech), blechy pocházející z hlodavců nebo ježků, nebo dokonce i blecha slepičí. Hladová blecha není příliš vybíravá co se hostitele týče a v nouzi tak může blecha kočičí a blecha psí přeskočit i na člověka nebo třeba na králíka.

Blecha kočičí je malý, 2 – 4 mm dlouhý, tmavě hnědý bezkřídlý hmyz. Málokdo má to štěstí blechu spatřit, i když je jejich domácí mazlíček zablešený. Blechy totiž, navzdory obecným představám, na zvířeti neskáčou, ale velmi rychle a hbitě se pohybují v srsti zvířete. Kromě páru skákavých nožek mají i čtyři páry nohou, které se hodí k lezení, a jejich těla jsou bočně zploštělá. Mezi chlupy umějí proto běhat bez nejmenšího zaváhání.

Dospělé blechy nerady opouští svého hostitele. Sice jedním skokem přeskočí až 20 cm daleko nebo 25 cm do výšky, ale bez hostitele přežijí jen asi tři až pět dní a seskočit je proto pro blechu dost riziková záležitost. Proto jsou dospělé blechy výrazně méně nakažlivé, než by si člověk myslel a pravděpodobnost, že se v uzavřené místnosti přenesou blechy z jednoho psa na druhého, pokud spolu nejsou v těsném kontaktu, je jen asi 8%.

Blechy mají jinou strategii šíření. Množí se. Dospělá bleší samice se živí krví a takto získanou energii využívá k tvorbě vajíček, průměrně je jich dvacet denně, ale blecha může zvládnout i padesát kousků. Vajíčka vytváří až do své smrti, přičemž žije asi 100 dní. Vajíčka nijak nelpí na hostiteli a odpadávají do míst, kde pes či kočka tráví svůj čas. Blecha kromě vajíček produkuje také výkaly, tmavou zrnitou špínu, která obsahuje spoustu nestrávené krve. I výkaly odpadávají ze srsti zvířete do míst jeho pobytu.

Za tři až sedm dní se z vajíček líhnou malé beznohé larvy, které se živí organickými zbytky, především výkaly dospělých blech. Larvy potřebují vysokou vzdušnou vlhkost a mají rády teplo. Mohou se aktivně přesunout do vhodných, temných zákoutí, jako třeba pod nábytek, nebo se zavrtají mezi vlákna koberce. Larvy rychle rostou a ve vhodných podmínkách se mohou kuklit už za týden, ale může jim to trvat i měsíc. Bleší kukla je velice odolné stadium života blechy. Kukle nevadí příliš chlad (i když mráz ji ničí). Ve stadiu kukly blechy také mohou přežít i bez svého hostitele. Je-li hostitel nablízku, dospělá blecha se líhne do deseti dnů. Pokud ale v blízkosti kukly žádný hostitel není, bleše to nevadí, jako kukla může čekat i několik měsíců. Vibrace procházejícího hostitele ale blechy rychle probudí, ty se okamžitě líhnou a nastěhují se. Vylíhlá blecha může bez hostitele přežít i týden a taková blecha si svou novou oběť aktivně hledá. Jakmile ji najde, do půl hodiny už saje krev a do dvou dnů se začíná rozmnožovat.

Bleší larvy milují teploty mezi 25 – 26 °C a vysokou relativní vlhkost, v těchto podmínkách je jejich vývoj nejrychlejší. Minimální teplota pro vývoj larev je 22 °C, při 18 °C postupně přežívají jen zakuklené blechy.

Napadenému zvířeti blechy obvykle nezpůsobují větší problémy. Navzdory obecným představám nezpůsobuje žádné výraznější svědění: pokud se pes maniakálně škrábe, spíše trpí svrabem nebo atopickou dermatitidou. Svědění od blech bývá mírné nebo není patrné, záleží samozřejmě na množství blech. U štěňat a koťat může veliké množství sajících blech způsobit i chudokrevnost. Dospělí psi a kočky ale mohou mít blechy, aniž by si toho majitel jakkoliv všiml. Dospělé blechy jsou dobře skryté v srsti a patrný bývá jen bleší trus ve formě tmavé špíny na kůži, a to leckdy unikne pozornosti.

Výjimkou bývají zvířata, která jsou na bleší kousnutí alergická. Tam i jedna jediná blecha způsobí ošklivý ekzém na zádech a u kořene ocasu zvířete.

Zbavit se blech nemusí být vždy úplně jednoduché. Z celé bleší populace tvoří dospělá blecha jen asi 5% všech jedinců. Většina blech jsou vajíčka, larvy a kukly v prostředí. Různé koupele a postřiky, které likvidují jen dospělce, proto v podstatě NEFUNGUJÍ.

Navíc blechy jsou proti spoustě přípravků již odolné a zvláště Frontline a podobné volně prodejné spot-ony už nemusí mít očekávanou účinnost.

Naštěstí veterinárně vyhrazené přípravky, které jsou k dostání ve veterinárních ordinacích, jsou ještě pořád funkční.

U psů spreje, kožní pěny či obojky fungují jako prevence napadení, u již zablešeného zvířete jsou účinnější některé spot-ony nebo tablety, které pes spolkne a blechy po nasátí krve ošetřeného psa okamžitě hynou. Uhynou tak dříve, než se dokáží rozmnožit a tím je cyklus přerušený. Spot-ony navíc obsahují látku, která zasahuje i bleší larvy, které se pak nemohou přeměnit v dospělou blechu.
Výběr protibleších přípravků je velký i pro kočky, existuje mnoho značek spot-onů, tedy kapek za krk a také tableta, která funguje stejně jako tableta pro psa. Některé prostředky proti blechám pro psy jsou pro kočky jedovaté!

Společně s ošetřením zvířete je užitečný také úklid míst, kde se mohou vyvíjet bleší larvy. Není zcela nutné ošetření insekticidem, mnohdy stačí vyprat, vysát, vytřít.

Má-li Vaše zvíře blechy, nebo pokud máte podezření, že by mohlo mít, neváhejte navštívit naši ordinaci a společně vymyslíme plán jejich likvidace. Tady víme, jak na ně.