• slide-1Náš tým Vás vítá
    v nově zařízené
    a vybavené klinice.
  • slide-2Pod vedením MVDr. Jana Máry
    s 30 letou praxí v oboru.
  • slide-3V prostorách ordinace máme i salon pro psy.
  • slide-4Bezbariérový přístup.
  • slide-5Ke každému zvířátku
    přistupujeme individuálně.
  • slide-6Rentgenujeme co
    nejšetrněji - digitálně
  • slide-7Vstupní klinické
    vyšetření zdarma.

Užitečné informace pro chovatele králíků

Vnitřní parazité králíka

Králík netrpí červy, jako psi či kočky. Často je hostitelem roupa králičího, což je však naprosto neškodný podnájemník. Preventivně či pravidelně se proto králíci neodčervují. Králík se může nakazit některými druhy psích vnitřních parazitů. V jejich životním cyklu se stane tzv. mezihostitelem. To pro něj znamená, že se cysty parazitů zapouzdří někde v jeho těle či orgánech. Proto je důležité nekrmit králíka trávou natrhanou v místě, kde mají přístup psi, či ho na takových místech nechat pást.

Mnohem závažnějším vnitřním parazitem králíka jsou jednobuněční prvoci, kokcidie. Kokcidióza se projevuje chronickým neprospíváním, pomalým růstem či různými poruchami trávení. Těžký průjem způsobený kokcidiemi může být pro králíka smrtelný. Nemoc se snadno zjistí rozborem trusu králíka a léčí se léky, které omezují množení kokcidií.

Vnější parazité králíka

Králík může být hostitelem několika druhů kožních parazitů, především pak dravčíka, který u něj způsobuje vypadávání srstí a tvorbu bílých lupů a šupinek, a prašivky králičí, která způsobuje ušní svrab. Může se nakazit blechami od psů a koček a má-li přístup na pastvu, může chytit klíště.

V případě infekce králíka parazity je nejlepší obrátit se na veterináře, protože ne všechny antiparazitární přípravky jsou pro králíka bezpečné nebo účinné! Králík nesmí dostat Frontline a podobné léky.

Vakcinace

Králíci se každoročně očkují proti králičímu moru a 1-2x ročně proti myxomatóze králíků. Dále je možné králíky očkovat proti pasteurelóze a některým kožním plísním.

Jak poznat pohlaví

Není úplně jednoduché poznat, jestli je králík samec nebo samice. Nejnápadnějším rozdílem je přítomnost varlat u samečků – to ale platí jen pro už dospělé králíky. Varlata jsou každá uložená ve svém šourku, který se nachází v tříslech na obou stranách kolem pohlaví a řitního otvoru samce. Většinou jsou holá nebo jen řídce osrstěná a i když má králík varlátka zrovna vtažená do bříška – to je časté a u tohoto zvířete normální – kůže je v tom místě jakoby vytahaná. Samičky varlata ani šourek nemají a kůže v jejich tříslech je vždy hladká a přiléhá k podkožním tkáním.

U samic je vzdálenost mezi pohlavím a řitním otvorem kratší než u samců. Při opatrném rozevření pohlaví prsty je patrná vulva jako podélná, tmavě růžová čárka. U samečků naproti tomu předkožka s penisem vybíhá do špičky. Podle tvaru pohlaví se dají rozeznat už odstavená mláďata, ale chce to cvik! Nebojte se v případě pochybností obrátit na nás.

Kastrace

Preventivní kastrace králíků má mnoho výhod. Zabraňuje reprodukci, takže spolu mohou žít i králíci opačného pohlaví, aniž by se neustále množili. U samečků snižuje tendenci značkovat doma močí. Zvláště důležitá je kastrace samiček: jeden z nejčastějších nádorů u králíků je totiž rakovina dělohy. Postihuje už samičky starší dvou let a postihuje více než polovinu samiček starších tří let. Nemoc se dlouho příliš neprojevuje a nejčastější příznak, krev v moči, může dlouho unikat pozornosti. Rakovina dělohy je zhoubné onemocnění, které tvoří metastázy do vnitřních orgánů a kastrace provedená u už nemocného zvířete už mu život zachránit vždy nemusí.

Péče o drápky

Doma žijící králík si drápky sám neobrousí ani nezkrátí. Drápky mají tendenci přerůstat a mohou být pak opravdu dlouhé, brání zvířeti v pohybu a mohou se někde zatrhnout s následným krvácením. Drápky by měli být jen tak dlouhé, aby ještě nepřesahovaly chlupy na tlapkách. Nemusí být snadné udržet protestujícího králíka a drápky mu ostříhat, i tuho službu proto samozřejmě nabízíme v naší ordinaci.

Králičí zuby

Každý ví, že králíkovi hlodáky neustále rostou, ale už málo lidí tuší, že králíkovi neustále rostou i stoličky. Zuby králíka jsou přizpůsobené k příjmu velkého množství vláknité, tuhé potravy. Při žvýkání takové potravy se zuby obrušují pohybem horních zubů oproti těm dolním. Králík nepotřebuje něco speciálního na obrušování hlodáků a tolik propagovaný tvrdý chléb je k tomuto účelu vlastně nevhodný – navlhčením slinami rychle změkne a králíka k žádnému pořádnému žvýkání vlastně nenutí. Základním krmivem k obrušování zubů je totiž seno a králík by ho proto měl mít k dispozici celý den v neomezeném množství. Různé granule či pamlsky by měl dostávat omezeně, protože zrniny nejsou tuhé ani vláknité a králík je má rychle sežrané bez většího žvýkání.

Protože králičí zuby rostou pořád, jejich přerůstání je častým problémem. Zakrslí králíci často mívají předkus, horní a dolní hlodáky se nedotýkají a nemohou se o sebe zkracovat. Výsledkem jsou dlouhé „kly“ trčící králíkovi z tlamy. Jediným řešením je řezáky buď každých několik týdnu v narkóze zkracovat – stříhání zubů kleštěmi na drápy může problém ještě zhoršit! – nebo vytržení hlodáků. Králík se naučí žrát i bez nich a má klid. Přerůstání stoliček je horším problémem. Dlouho uniká pozornosti majitele, ostré hrany přerostlých zubů zraňují jazyk i dásně a když se králík dostane do fáze, kdy už definitivně nemůže žrát, nemoc je často velmi pokročilá, s nevratnými změnami v ukotvení zubů, v jejich kořenech a v okolní kosti, leckdy se vznikem zánětlivých ložisek. Takový králík pak často vyžaduje opakovaná ošetření zubů až do konce života.

Králičí trávení

Králík je býložravec s poměrně složitou trávicí soustavou, která je velmi citlivá na složení krmné dávky, na jakékoliv změny krmení, dokonce i na jakýkoliv stres. Králík tvoří dva druhy bobků, jedny měkké, které jsou tmavé a vlhké, a druhé tvrdé, to jsou typické králičí bobky. Zdravý králík měkké bobky okamžitě požírá, často už z řitního otvoru, a člověk měkké bobky vůbec nevidí.

Pokud ale trávicí soustava nefunguje tak, jak by měla, měkké bobky mohou zůstat nesežrané a tvoří tzv. vánočky. Při ještě větším narušení trávení může králík dostat průjem, či naopak bobky přestane tvořit úplně. Oba dva stavy jsou pro králíka velmi nebezpečné a není možné čekat, až samy zmizí! Stejně tak není možné čekat v případě nechutenství zvířete, protože to zas rychle vede k zástavě kálení, i když původně vůbec nebylo způsobené nemocí trávicího traktu jako takového.