• slide-1Náš tým Vás vítá
    v nově zařízené
    a vybavené klinice.
  • slide-2Pod vedením MVDr. Jana Máry
    s 30 letou praxí v oboru.
  • slide-3V prostorách ordinace máme i salon pro psy.
  • slide-4Bezbariérový přístup.
  • slide-5Ke každému zvířátku
    přistupujeme individuálně.
  • slide-6Rentgenujeme co
    nejšetrněji - digitálně
  • slide-7Vstupní klinické
    vyšetření zdarma.

Užitečné rady pro chovatele koček

Odčervování:

Koťata se odčervují již ve dvou týdnech věku a pak opakovaně po 14 dnech až do tří měsíců věku. Starší koťata odčervujeme každé tři měsíce až do roku stáří. Dospělé kočky se odčervují 2x ročně, v případě, že jsou ve styku s malými dětmi, doporučujeme odčervovat 4x ročně.
Bytové kočky odčervujeme alespoň jednou ročně, ideálně před vakcinací.

Vakcinace:

Kočky se každoročně vakcinují proti panleukopenii, herpesviróze a kaliciviróze. Dále je možno vakcinovat proti chlamydiovým infekcím, které u kočiček způsobují záněty očí, proti kožním plísním a proti kočičí leukémii. Očkování proti vzteklině je u kočiček také možné, ale na rozdíl od psů není povinné.

Blechy:

Kočky, které mají možnost výběhu ven, se často stávají hostiteli blech. Blechy se však nevyhýbají ani čistě bytovým kočkám a jejich výskyt nezávisí na hygieně prostředí zvířete. Navíc jsou často odolné proti volně prodejným přípravkům proti blechám a jejich likvidace je tak obtížná.

Pro preventivní ošetření jsou vhodné obojky či spot-on přípravky, pokud se už blechy u zvířete vyskytnou, volně prodejné léky už spíše nezaberou. V tom případě je vhodný speciální spot-on či tablety, které jsou k dostání ve veterinární ordinaci.

Klíšťata

Klíšťata čihají na každou kočku, která má výběh ven. Je to nepříjemný parazit, který navíc přenáší některá onemocnění, například hemobartonelózu. Možnosti ochrany kočky proti klíšťatům jsou v porovnání se psem poněkud omezené, protože některé přípravky pro psy jsou pro kočky jedovaté – nikdy je nepoužívejte! Vždy je potřeba kočce dát jen takové antiparazitární léky, které jsou určené speciálně pro ně: jedná se o různé značky spot-onů a obojků.

Kastrace koček a kocourů

Kastrace koček obojího pohlaví není zbytečnost, ale naprostá nutnost. Kočičky bez přístupu ven se totiž po nástupu pohlavní dospělosti stávají obtížnými spolubydlícími. Kocouři začnou značkovat štiplavě páchnoucí močí a též jejich kočičí záchod začne charakteristiky zapáchat, navíc často a hlasitě mňoukají, „volají kočky“, mají tendence utíkat a své pohlavní pudy mohou vybíjet na polštářích, plyšácích či na jiných kočkách v domácnosti – i již kastrovaných – či na majitelích. U koček se pohlavní dospělost projevuje říjí – mrouskáním. Mrouskající se kočka přestává žrát, je mazlivá, válí se po podlaze, plíží se s pokrčenými pánevními končetinami a ocasem položeným na stranu, vrká a chraplavě a hlasitě mňouká. Tento stav trvá asi tak týden a pak je chvilku klid – ale opravdu jen chvilku, není to jako u fen, které se hárají 2x do roka. Další mrouskání se může objevit třeba po týdnu pauzy a s postupujícím počtem říjí, které nevedly k březosti, se intervaly zkracují a celé to může vyústit až říje trvalé. Tento stav pochopitelně kočku velmi vyčerpává.

U koček, které mají přístup ven, brání kastrace nežádoucí březosti. Kočka může zabřeznout již v pěti měsících věku při své první říji a již měsíc po porodu koťat. Není pro ní nereálné stihnout tři vrhy koťat do roka a je plodná do vysokého věku. Kastrace je jediný racionální způsob, jak zabránit populační explozi koček, které nejsou určené k organizovanému chovu. Nekastrovaní kocouři bojují o možnost se pářit a při těchto šatvátkách utrpí často krvavé šrámy, které s železnou pravidelností vedou k hnisavým ranám a abscesům. Kromě samotné infekce ran takové kocoury ohrožují také infekce, které se přenášejí krví a slinami, především kočičí AIDS. V neposlední řadě pak toulání kocourů často vede k jejich předčasné smrti pod koly aut.

Cestování s kočkou do zahraničí

K cestování s kočkou do zahraničí je potřeba splnit několik podmínek, které se neliší od podobných požadavků na psa. Kočka musí být trvale označená a to elektronickým čipem, který se aplikuje pod kůži na krku. Dále musí mít vydaný pas pro zvířata a v něm vyznačené platné očkování proti vzteklině. Do zahraničí může vycestovat 21 dní po provedení prvního očkování a pak hned, je-li očkovaná vždy v době platnosti předcházející vakcinace.

Čip, pas a očkování proti vzteklině stačí při cestování do většiny zemí Evropské Unie a je dostatečné při cestování do všech sousedních států České republiky. Některé státy však mají další požadavky a zvláště při cestování do zemí mimo EU je často vyžadováno vyšetření krve na stanovení množství protilátek proti vzteklině. Je proto vhodné se v dostatečném předstihu před cestou informovat na Veterinární správě či na příslušné ambasádě na požadavky dané země pro cestování se zvířetem.

Péče o srst, drápky, zuby, oči a uši

Většina koček je poměrně bezúdržbová a nemusí se koupat. Výjimku tvoří bezsrstá plemena, u kterých se holá kůže hodně mastí, a kočky perské, u kterých se používá kosmetika k usnadnění rozčesávání srsti, která má jinak tendenci k rychlému plstnatění. Krátkosrsté i polodlouhosrsté kočky stačí vyčesávat kartáčem k lepšímu prokrvení kůže a k odstranění vypadaných chlupů. Ty jinak kočky polykají, což jim nedělá dobře.

Kočkám také nepřerůstají drápky – samy si je obrušují na správnou délku. Bohužel ostříhání drápů neřeší problém se škrábáním nábytku, zmírňují ale následky poškrábání u lidí, je-li kočka při hře příliš vášnivá. Jen u některých starých koček drápy věkem mění svůj tvar a tloušťku a kočka už si je nedokáže sama upravovat, pak je ostříhání podle potřeby nutné.

Kočky trpí zubním kamenem méně často než psi, ale to neznamená, že se jim problémy se zuby vyhýbají. Objevují se u nich bolestivé stavy podobné zubnímu kazu a také záněty dásní, které bývají někdy i velmi úporné a těžce zvladatelné. Nejůčinnější způsob, jak zabránit vzniku zubního kamene, je čištění zubů majitelem. Existují speciální veterinární pasty, které obsahují enzymy, které rozpouštějí zubní plak. U obtížnějších koček stačí mnohdy pastu nanést na packu a kočka si jí sama olíže. Nejlepší je ale zvykat kočku už od kotěte na občasné sáhnutí do tlamičky, snáze se tak totiž odhalí případný zánět v podobě zarudlých dásní.

Oči vyžadují pravidelnou péči jen u perských a exotických koček, které mají silně zkrácené čelisti a často proto neprůchodné slzné kanálky. Těm je potřeba praividelně čistiit okolí očí od ospalků. Uši není potřeba nijak pravidelně čistit, ale větši množství mazu, zápach či klepání hlavou obvykle znamená zánět. Ten bývá často způsobený ušním svrabem, kterým se kočka nakazí od psa či jiných koček. Léčí se u veterináře antiparazitárními prostředky.