Pylová alergie u psů

Jaro je nejen obdobím sluníčka a postupného oteplování, ale také kvetoucích rostlin a ty jsou bohatým zdrojem pylu. Bohužel ani našim čtyřnohým miláčkům se nevyhýbají pylové alergie.

Psi reagují na alergeny jinak než lidé. Alergické astma nebo slzící oči jsou u nich vzácností. Alergické reakce se u ních projevují na kůži jako tzv.atopická dermatitida.

Alergický může být každý pes, ale u některých plemen je alergie častější: u nás se jedná především o jack russel teriéry, westíky a další teriéry, boxery, šarpeje, buldoky, bostonky nebo zlaté retrívry. Predispozice k alergii je vrozená a alergiků v psí populaci není málo, naštěstí ale vyloženě pylová alergie není nejčastější, psi bývají nejvíce alergičtí na krmivo a bleší kousnutí.

Alergie se poprvé objeví už u mladých psů do tří let a postupem času se její projevy zhoršují. Hlavním příznakem je svědění kůže a to především na hlavě, v meziprstí, v podpaží nebo v okolí konečníku. Pes si svědivá místa škrábe nebo olizuje, což vede k mechanickému poškození kůže a druhotným bakteriálním a kvasinkovým zánětům. Samotná alergie kůži viditelně nepoškozuje, ale neustálým škrábáním se ze svědivých míst mohou stát lysá, zhrublá a zanícená ložiska. Dalším projevem alergie mohou být opakované záněty zvukovodu.

Pro pylovou alergii je typický sezónní výskyt, během podzimu a zimy atopická dermatitida samovolně mizí.

Stejně jako pylová alergie se projevuje i alergie na roztoče, domácí plísně nebo na krmivo. Alergie na domácí prach a alergeny v něm obsažené se v zimě nelepší, alergii na krmivo lze vyloučit hypoalergenní dietou. Jeden pes může být bohužel alergický třeba i na všechno najednou. Jen alergie na bleší kousnutí má většinou jiné rozložení po těle a postihuje především záda a kořen ocasu psa.

Kvůli krutému svědění spojeného s alergiemi je potřeba u drbajícího se psa vyloučit také svrab. Při bakteriální nebo kvasinkové infekci je potřeba nejdřív vyřešit je a až při přetrvávajícím svědění na „vyléčené“ kůži je možné uvažovat o alergiích.

Obecně je ale pes alergický na pyly zvíře, které sezónně trpí svěděním kůže na hlavě nebo v meziprstí a opakovaně se u něj objevují záněty kůže, případně je zánět už chronický, a potíže se objevily před třetím rokem jeho života. Konkrétní alergeny se často dají zjistit vyšetřením krve a stanovením množství protilátek proti určitým alergenům.

Alergie je nevyléčitelná a samovolně nezmizí. Dá se ale udržovat ve zvladatelném stavu. Mnoha psům alergickým na pyl pomáhají časté koupele, buď jen čistou vodou, nebo v šamponech omezujících svědění. Omytí alergenů ze srsti sníží kontakt alergenu s pokožkou. Svědění snižuje také podávání nenasycených mastných kyselin, které jsou obsažené v brutnáku nebo v lososovém oleji. Některým psům pomáhají také antihistaminika.

Při jinak nezvladatelném svědění přichází na řadu kortikoidy v co nejmenší dávce. Víme-li, na co konkrétně je pes alergický – byly-li provedeny testy na protilátky – je možné pro psa zařídit také imunoterapii. Efekt je velmi pomalý, ale u většiny psů to proti svědění pomůže. Naštěstí co se pylových alergií týče, sezóna je naštěstí poměrně krátká a psi, kteří trpí jen alergií na pyl, se daří léčit tak, že jim to život nijak výrazně neomezuje ani nezkracuje.